Recenze: Hra o trůny

 

Tuto knihu jsem si v knihovně rezervovala z jednoho prostého důvodu - toužila jsem vědět, za jak dlouho se ke mně dostane ( byla totiž 4x rezervovaná). Nakonec se počet rezervací vyšplhal až k číslu 8, ale to už jsem ji měla dávno doma a mohla se pustit do čtení.

Obálka neurazí a na druhou stranu nikterak neohromí. Ale už jsem stačila přijít na to, že skvělý obsah se skrývá v knihách s tím nejobyčejněším obalem na světě.

Ústředním tématem celé ságy je končící léto a pomalý, ale neúprosný příchod velké Zimy (roční období zde trvají roky), se kterou mají spolu s mrazy a hladem přijít i daleko horší věci. Nehledě na zlá znamení, dál všech starostí Severu si však jižanští páni hrají své pošetilé hry o trůny, zapomínaje, že Zima mezi králi a kmány rozdíl nezná... 

( zdroj: Databázeknih.cz )

 

" Když hraješ hru o trůny, buď zemřeš, nebo zvítězíš. "

V hlavě mi víří snad milion věcí, které bych chtěla o této knize napsat. Jak mě překvapila, vryla se mi do paměti a zanechala ve mě plno dojmů.

Už jsem pochopila, podle čeho se pozná dobrá kniha - nechcete aby skončila.

Při čtení jsem si kladla stále tu stejnou otázku: Proč jsem měla takové předsudky vůči fantasy? Musím se přiznat, že donedávna jsem v žánru fantasy přečetla "jen" Odkaz dračích jezdců. Tato série stála na jakémsi pomyslném žebříčku tohoto žánru. Všude jsem ji vyzvihovala. A to i přesto, že mě některé části nebavily - např. autorovy rozsáhlé popisy. Prostě jsem si myslela, že to k tomuto žánru patří. Nemohla jsem se více mýlit. Až po přečtení Hry o trůny jsem pochopila, že v tomto žánru nějaké delší popisy sice být musejí, ale když jsou napsány poutavě, tak to vážně stojí zato. 

Opravdu nadšena jsem  ze střídání pohledů mezi jednotlivými postavami. Přicházejí na scénu postupně, takže mi nedělalo problém si je brzy zapamatovat ( jediný problém se vyskytl u Eddarda, než mi došlo, že ho ostatní oslovují Nede ). Pokud jsem si nebyla jistá, s kým vede hlavní postava dialog, hodně mi pomohl seznam rodů v zadní části knihy. Navíc všechny kroky postav můžete sledovat díky přehledné mapce.

Víte co se mi nejvíce na tomto střídání postav zamlouvalo? Že každá postava má svůj vlastní charakter. Ať už šlo Daenerys, která postupně našla svou sílu v tom, že jí bylo ublíženo,  tvrdohlavou Aryu či čestného Jona, tak jsem si je všechny dokázala po určité době oblíbit. 

Navíc v knize neexistuje postava bez negativních vlastností a celý příběh tak nějak působí více realisticky.

Opravdu ráda bych se o této knize rozepsala více, ale pomalu mi začínají docházet slova. Co vám však chci určitě říci je to, že byste ji měli určitě vyzkoušet. Pokud se vám nebude líbit, tak ji přece můžete vždy odložit. A byla by opravdová chyba se ke knize otočit záda se slovy - epické fantasy, to není nic pro mě - možná díky této knize začnete fantasy vnímat úplně jinak.

Knize dávám pět hvězdiček. Protože je to něco většího než fantasy. Ukazuje nám, že svět není černobílý a také to, že bychom měli být stateční. Odvahou totiž není projevit se za každou cenu a být co nejvíc slyšet.
Pravou odvahou je mít strach a dokázat se mu postavit.