Autor: Gemma Malley
Originální název: The Declaration
Žánr: sci-fi
Počet stran: 256Žánr: sci-fi
R. vydání: 2013 (druhé vydání)
Nakladatelství: Fragment
Život na Zemi se změnil od
základů. Lidská civilizace už není ohrožena smrtelnými nemocemi, na které věda
objevila léky. Nesmrtelnost však přináší i možná rizika - největším z nich je
přelidnění. Proto byla přijata Deklarace - každý obyvatel může mít jen jedno
dítě... Kdo zákony poruší, bude potrestán. Patnáctiletá Anna se narodila
rodičům, kteří měli dvě děti. Nyní je označována za "Přebytečnou".
Jaký život ji čeká? Dokáže se vyrovnat se svým osudem vyděděnce?
Proč jsem si knihu vybrala
Recenzi na knihu jsem vídala na mnoha blozích -
někteří ji chválili, jiní jí udělili méně než 3 hvězdičky. Když jsem tedy
narazila na Deklaraci smrti v knihovně, rozhodla jsem se dát knize šanci.
Obálka
Zrovna u této knihy je vidět, jak moc dokáže
ovlivnit obálka. Kdybych někde spatřila tu původní, tak by mě teda vůbec nelákala. Ta nová
mi připadá mnohem lepší.
Na co se můžete těšit?
(aneb stručný děj a moje pocity)
Příběh se odehrává v roce 2140. Byl objeven lék, díky
kterému jsou lidé nesmrtelní. To ale brzy přineslo další problém. Přelidnění. Z
tohoto důvodu byla přijata Deklarace. Stojí v ní, že děti může mít pouze
ten, kdo obětuje svoji nesmrtelnost.
Ti, kteří toto pravidlo poruší, jdou do vězení a
jejich děti jsou umístěny do speciálních ústavů a označeni za Přebytečné.
Hrdinka této knihy, patnáctiletá Anna, vyrůstá v
ústavu Grange Hall. Snaží se dělat vše pro to, aby se z ní stala Užitečná
osoba, mohla opustit ústav a jít vypomáhat Vyvoleným.
Její každodenní rutina se změní až s příchodem Petra,
který Anně tvrdí, že zná její rodiče.
Anně začne postupem času docházet, že ni není takové,
jak si dříve myslela. Pochopí, že má stejné právo na život, jako ostatní.
• • •
Děj
knihy mi přišel zajímavý od okamžiku, kdy přišel do ústavu Petr. Když už jsme u
toho ústavu - to bylo hrozné místo. Já bych v něm nejspíše nedokázala
vydržet. Kvůli tomu se nedivím Anně, která dělala všechno možné, aby ji měla
paní Pincentová aspoň trochu ráda. Anna si totiž nejdříve myslela, že je tu
zbytečná a neuvědomovala si, že má stejné právo na život jako Vyvolení.
Vzájemné sbližování Anny a Petra mi přišlo dosti
nereálné. Možná kdybych byla mladší ( tj. méně než 15 let - jak se píše na
obálce), by mi jejich vztah připadal romantický, ale takto... Opravdu mi to v
knize nesedlo.
Abych však jenom nekritizovala - autorka má dobrý styl
psaní. Já nemám moc v oblibě knihy psané v třetí osobě, ale tady mi to výjimečně
sedlo.
Deklarace smrti obsahuje velmi zajímavou myšlenku,
kterou se autorce podařilo dobře zpracovat a i přes některá " méně logická
místa" byla kniha vcelku povedená.
Hodnocení
Být
mladší patnácti let, zařadila bych možná tuto knihu mezi své oblíbené. Dle
mého- Spoiler-
je trochu nelogické, jak ke konci žije patnáctiletá Anna s Petrem a vychovavají batole :D. Knize dávám tři a půl hvězdičky.
No tak ten spoiler ma vážne pobavil! Skutočne?! :DD
OdpovědětVymazatAch, ten nápad a to všetko, no čím sa na tú knihu dlhšie pozerám, tým viac pocitov a to nejednoznačných z nej mám. Námet sa mi páči ale k tomu ostatnému ešte stále nemám veľkú dôveru.
Tipujem, že ja by som dala maximálne 3 hviezdy. Čiže asi nie.
Jo a do toho stíhá Petr ještě chodit do práce :D. Kniha není úplně špatná,ale některé části jsou takové, řekněme, nedopracované :D
Vymazat