Hedání Aljašky
jsem dočetla minulý víkend a na knihu stále myslím. John Green si mě opět
získal.
„Voněl
mátou a kolou. Nikdy by mě nenapadlo, jak jdou tyhle dvě vůně dohromady, ale
šly. (Bez naděje)“
Tento týden
jsem začala číst Bez naděje. Zrovna se v knize začaly objevovat Skyiny vzpomínky na dětství a kniha začíná být zajímavou.

Hledání Aljašky vypadá na tvých fotkách naprosto nádherně! :) Už jsem byla rozhodnutá, že to číst nebudu, ale tvoje fotky a citát z knížky mě znovu uvrhly do váhání... :D A ty mouchy mě tedy docela pobavily :D
OdpovědětVymazatJá mohu Aljašku jedině doporučit :)
VymazatHledání Aljašky jsem nedávno přečetla a musím říct, že pro mě tato kniha byla lepší než Hvězdy. Skvělé fotky. :)
OdpovědětVymazatDěkuji :)
VymazatBez naděje nějak frčí:D. Také ho mám. Mimochodem, Ten, kdo stojí v koutě by mě zajímal. Jak se ti zatím jeví?
OdpovědětVymazatU mě na blogu jsi psala, zda máš počkat na české vydání Let it snow. Já myslím, že je příjemné přečíst si něco dříve, než to vyjde a vyběhnou na nás tisíce recenzí:D.
knížku Ten, kdo stojí v koutě jsem nakonec na Goodreads ohodnotila čtyřmi hvězdičkami (pořád jsem se rozmýšlela mezi třemi nebo čtyřmi) a recenzi mám napsanou, teď ji jen přepsat ve Wordu :D Neřadím ji úplně mezi top (třeba se to změní při nějakém re-readingu), ale bylo toho v ní spousta, co se mi vrylo do srdce - zvláště pak konec. Musím se podívat na film! :) Rozhodně doporučuji přečíst a udělat si vlastní názor. A pak - právě díky Charliemu jsem objevila nádherné písničky.
Vymazat